Chápat rodiče je jak tápat ve snu...

7. července 2015 v 18:58 | agrrr |  Témata týdne
… ne, s mými problém nemám, ti jsou pro mně snadno čitelní a jasní jako rozlehlé pastviny (na které se občas snese krupobití). Zato dnešní rodičové, ti jsou pro mě zakletý labyrint jak ze zlého snu.



Dítě není povinnost, dítě je především zodpovědnost.
Absolutně nechápu, proč si lidé dneska pořizují dítě. Ano dost brutální prohlášení, zdá se. Ale přesto si za tím stojím.

Dnešní rodičové jako by byly v letargickém polospánku ukonejšeni svou neomylností a nedotknutelností, titulem rodičovství. A jaké to je nepříjemné probuzení, když zjistí, že jejich ratolest není takový andílek? To ale přece nemůže být pravda, toje zlý sen, jak by někdo mohl chtít po rodičích, aby nesli za své dítě zodpovědnost. Za to můžou všichni okolo. Média, vláda, doba, kapitalismus, školy...

Dítě vyžaduje čas a péči. A to nejen v kojeneckém a batolícím věku, ale v podstatě celý jeho život. V pubertě nejvíc.
Tak proč dnešní rodiče, místo, aby se nad sebou zamysleli a věci řešili, hází zodpovědnost na všechny a všechno okolo? Že to tak není?
Počítačové hry, televize, počítač, sociální sítě, obézní, agresivní děti. Rodiče křičící, že násilí v televizi kazí děti. Křičící, že počítačové hry vedou k násilí. Křičící, že dnešní děti nemají vyžití.

Ti samí rodiče sedící před televizí, čumí na svůj oblíbený pořad a dítě sedí u počítače a hraje hru s věkovým omezením od 16/18 let. Kdo jim tu hru koupil? Kdo je na ten počítač pustil?
"Jdi si hrát na počítač ty svoje hry, teď mám práci." "Vidíš že vařím, jdi se dívat na televizi."
Televize a počítač má na děti špatný vliv? Ale jojo, jděte si přečíst diskuzní fóra. Pokud máte jo silný žaludek, jděte na novinky...

Dnešní děti jsou nevychované a dovolí si věci, co my/ti rodiče si v dětství nedovolili ani pomyslet? Tak proč jim to je dovolováno?

Opravdu mě dojímá prohlášení: "ale jak to mám jako rodič ohlídat? Na to nemám čas! Musím pracovat, musím tohle, musím tamto!" (a pak stejně sami sedí u počítače nebo koukaj na stupidní seriály)

Tak se ptám. Když na své vlastní děti nemáte čas, proč jste si je sakra pořizovali?

Moje matka zdaleka taky neměla čas. Onoho času měla i dvě práce a táta jako voják nebyl celé měsíce doma a stejně se nám vždycky dokázala věnovat. Tak jsme jí pomáhali. Na televizi jsem se koukali, když běžely pohádky. Počítače nebyly...
Ne nebudu povídat, že za mého dětství bylo všechno lepší, to je lež jako věž! Ale stojím si za tím, že matky byly rozhodně zodpovědnější a víc se svým dětem věnovaly!!!

Ano se svou matkou jsem měla a mám neshody. Z dětství si nesu taky pár ošklivých křivd. Ale jednu věc své mámě nemužu upřít! Věnovala se mi, mluvila semnou. Pro ní označení "MATKA" nebylo titulem a štítem "jsem matka kdo je víc"pro ní to byla především zodpovědnost. Vědomí, že udělat si dítě, to není umění, to umí každej pitomec, ale věnovat se mu a vychovat ho - to je teprve umění.

Takže milý zaměstnaní rodičové, co nemáte čas na vlastní děti, necháváte je sedět u počítače a televizí, abyste měli svůj vlastní klid a pohodičku, abyste se mohli věnovat kariéře a svůj závazek k rodině poodsouváte stranou, laskavě se chytněte za nos a přemejšlejte, jestli se osočovat na všechny okolo, kdo může za vychování vašich dětí a kdo vám je kazí! Jste to jen vy sami a nikdo jiný!

Je nejvyšší čas se probudit!!!
Vaše dítě je Vaše zodpovědnost a pokud na to nemáte, tak si ho laskavě nepořizujte a neházejte svou zodpovědnost na všechny okolo!!!
 


Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 7. července 2015 v 19:45 | Reagovat

No ono ani dřív to nebylo úplně ideální. Třeba moji rodiče - táta chápu. Kamioňák věčně pryč a na to si každý zvyknul tak, že když pak měl týden dovolenou, už jsme si lezli na nervy. Ale máma byla od mého narození víc než deset let doma, protože do několika let měla ještě mé dva bratry, ale stejně se nám nevěnovala. Ne proto, že by neměla čas, ale proto, že nikdy neměla náladu. A nebála se dát to najevo. "Jdi si něco číst/něco kreslit/hrát/dívat na televizi, já teď na tebe nemam náladu/koukam/něco nespecifikovaného jdu dělat, přestože to budu dělat za dvě hodiny." Pak občas trpěla u psaní úkolů prvních pět tříd, kdy se hlavně u bratrů vždycky vytočila natolik, že je za ně napsala sama, a od té doby vůbec nic. Ani nevěděla, co kde kdo dělá, co se kdo učí, když někdo chtěl pomoct s úkolem, tak od nějaké šesté sedmé třídy už vůbec nezvládala a než nastoupila do práce, tak přitom vážně měla času dost. Ale ne na nás. Sice teda ani jeden nejsme kriminální živel, ale naučila nás jedno - nechodit za ní, nesvěřovat se, svoje problémy si řešit jinde a rodičům se nějak vylhat nebo si něco vymyslet, manipulovat no a kdyby teď zjistila co se každému z nás děje nebo jak na tom jsme, asi by se hodně divila, že jeden bratr dělá volovinu za volovinou, s kterýma se ale svěřuje mě, a já se nedávno po půl roce depresi vyhrabala z plánování sebevraždy. Myslím, že se to moc nezměnilo, akorát je to dneska s tím, že matky, co se radši věnujou něčemu jinému, můžou být díky internetu víc vidět...

2 agrrrefrit agrrrefrit | Web | 7. července 2015 v 19:59 | Reagovat

[1]: To mě upřímně docela překvapuje. Nemůžu to doložit ani dotazníky ani studií, pouze porovnáním lidí v mé věkové kategorii a věkové kategorii mé matky, s těmi současnými. Každopádně je to přesně ten případ o kterém mluvím. A promiň, přece je to jen tvá maminka, je to přesně ten typ lidí, co potom křičí, že za to mohou všichni okolo.
Chtěla jsem napsat, že třeba jsi výjimka, ale třeba tvoje mamka byla trochu nadčasová.
Já osobně to považuju za dost velkej problém, rozhodně větší než ta bublina s přistěhovalci. A upřímně absolutně nechápu proč si lidé, co se nezajímají, pořizují děti. :-(

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 7. července 2015 v 20:23 | Reagovat

[2]: Třeba já vím, že jsem byla "nehoda na vesnici", takže se rodiče pak brali, že "museli" a možná prostě nebyla připravená a pak už to nenabrala, ale fakt... mě to nevěnování se štve. Třeba my měli aspoň štěstí, že prarodiče byli pedagogové, tak o prázdninách a někdy víkendech jsme měli "skutečnou výchovu", ale jinak moc zájmu zrovna ani ne. Teď už je mi to celkem fuk, aspoň jsem vyrostla tak, že vím, že spoustu věcí musím "naštudovat a vyřídit" sama, ale vždycky mi bylo líto, že s rodičema nejezdíme skoro na žádný výlety, neděláme společný aktivity a tak a pak jen koukám, že kamarádi nebo třeba i sestřenice to mají úplně jinak. Jako vím, že v generaci mých rodičů je dost takových, co se starali. Stačili mi spolužáci, hlavně na vysoký, kdy si spolubydlící třeba hodinu volaly s mámou a probíraly kdeco, a já jí zavolala třeba jednou za tři týdny, když už jsem fakt nutně něco potřebovala. Ale myslím, že ani v případě toho prvotního nezájmu nebudu výjimka, to vídám taky. Spíš víc teda v případě chlapů z mojí věkové kategorie, ale vídám. A přesně - teď už jenom slyšíš, jak nadává, že všichni pořád akorát sedíme u počítače (lítáme venku u bráchy). A jako co máme dělat, když jsme se od začátku měli zabavovat sami něčím a ona, když neměla nic na práci, zase jen sedí u televize? Tyhle výčitky nesnáším.

4 agrrrefrit agrrrefrit | Web | 7. července 2015 v 21:21 | Reagovat

[3]: V tom máš pravdu, musím přiznat, že je mi to dost líto. A je fakt, že díky tomu, že se mi rodiče v dětství věnovali, jsme se dokázala srovnat s problémy, které nastali později. A spoustu věcí jim i tak nějak odpustit, nebo aspoň pochopit.
Přiznávám, že přemejšlím, co pozitivního ti napsat, aby to nebylo ono plácavé utěšování do větru. Snad jen, že si to třeba jednou vynahradíš na svých vlastních dětech.

5 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | E-mail | Web | 7. července 2015 v 21:43 | Reagovat

Mně přijde, že ta zodpovědnost za děti je mnohdy někde ve vzduchoprázdnu. Škola ji háže na rodiče a média, média na školu a rodiče a rodiče na školu a média. Do toho volnočasovky, vrstevnický skupiny, společnost jako taková... Při tom každý z nich má svůj nezanedbatelný a nenahraditelný díl a bez spolupráce to jde stěží.

6 agrrrefrit agrrrefrit | Web | 8. července 2015 v 14:19 | Reagovat

[5]: Ano s tím částečně souhlasím. Ale na rodičích je především, jak se k tomu postaví. Rodiče jsou prvními v řadě, kdo škole podkopává nohy, a škola tu není jakožto náhradní vychovatel, ale jako instituce vzdělání.
Především je to vždy na rodičích jak se k výchově svého potomka postaví. Oni si to dítě pořídili, tak nechápu ten alibismus házet odpovědnost na všechny okolo. To oni by měli být tím iniciátorem spolupráce.
Neříkám, že výchova je snadná věc, ale když už se někdo rozhodne pořídit si dítě, měl by si být vědom, že porodem a odkojením to nekončí. Že ten potomek je jeho odpovědnost na celý život. Ano na celý!

7 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 8. července 2015 v 16:44 | Reagovat

Mému pubertálnímu synkovi diagnostikovali podezření na poruchu osobnosti.
Něž k tomu došlo, celé noci jsem nespala a přemýšlela jsem, kde jsem jenom udělala chybu. Teď už vím, že je to prostě projev vadného genu. Můj syn je sociopat.
Ovšem moje maminka mi v klidu vysvětlila, že to je blbost, že jsem samozřejmě ve výchově selhala já a že žádný takový gen v naší rodině není.
No a co, že babička byla hysterická a alkoholička, no a co, že můj bratr je potřetí rozvedený agresivní alkoholik (a mohla bych pokračovat dál), nikdo v naší rodině nemá ani náznak nějakého nepěkného genu :-)
Nevím, nakolik byli naši rodiče zodpovědnější :-)
Maminka s oblibou vypráví historku, jak na konci plesu zmáčela záda pána, na kterého byla v tlačenici namáčknuta, mlékem.
To znamená, že musela mít doma šestinedělní mimčo a sama si trajdala po nocích.
Ona totiž nikoho z nás tří nekojila více, jak dva měsíce. Neměla mléko...
Ale já jsem rodiči označena za nezodpovědnou matku, když si moje dítě odře koleno...
Když byly mé sestře dva roky, tak se máma stěhovala a hned druhý den nechala mou sestru samotnou doma...
Ale nemyslím si, že bychom byli špatně vychovaní.
Naopak.
I moje děti vedu tak nějak k samostatnosti. Přestože jsem s nimi doma, chci, aby uměli vyprat, uvařit, uklidit...
Moje děti nejsou andílci :-)
Mám šestnáctiletého agresora, je drzý, neposlušný a opravdu agresívní, krade mi drobné...
S dcerkou mlátí puberta, je občas vzteklá a jindy zas podivně zamlklá. Někdy nenajdem společnou řeč ani za nic a jindy zas klábosíme jak dvě kamarádky.
Ta maličká JE obézní a lékaři tvrdí, že mojí vinou to není, ale také nevědí, čím by to být mohlo.
Nu což...
Moje děti mi tropí všechno, co jsem já tropila svým rodičům. A tropí mi to trojmo :-)
A já doufám, že i oni si jednou pořídí děti.

8 agrrrefrit agrrrefrit | Web | 8. července 2015 v 20:11 | Reagovat

[7]: To, že děti vedeš (doufám, že tykání neurazí), k samostatnosti, je jasný důkaz toho že se staráš. Ono samo to VÉST o něčem vypovídá. To že si umí samy vyprat, uvařit! To je jasný důkaz. V článku se snažím vypíchnout to, o čem tu psala Ann Taylor. Nezájem, dělej si co chceš, hlavně mě neotravuj, hraj si hry a čum na televizi a nezajímá mě na co. A pak, když je něco špatně, jen křičí okolo a hledají chybu všude okolo, ve společnosti, ve vládě (to je oblíbený terč pro všechny chyby) ve školství, v ostatních dětech, jen ne sami u sebe. Vem si jen to kolik dětí páchá před vysvědčením sebevraždy. Kdyby se rodiče zajímali celej rok, a ne jen vyhrožovali těsně před vysvědčením, dítě by se nemuselo bát a rodiče by byli připraveni na to že vysvědčení nemusí bejt růžový...
Za agresivitu dětí můžou hry a televize, nikoliv absolutní nezájem rodičů... ale kdo jim ty hry koupil? kdo je k tý televizi posadil? Kdo nemá přehled, co dělají? O tohle mi v článku jde.
A že tvoje děti nejsou andílci? To jsem nebyli nikdo, ježiš co já se provedla průserů, za c ojsem dostala na zadek, co jsem provedla za věci, které měly dlouhodobější následek.
Jde ale o to, že ti to není jedno, že to nesvádíš na všechny okolo, že vejrostek a dcera jsou v pubertě - chceš mi říct ,že tu pro ně nejsi a průsery či jiné problémy s nima neřešíš? Nevysvětluješ? Netrestáš? respektive, že se jim nesnažíš vštípit morální kodexy a správné chování? Myslím že jo. A jak jsem dneska prolustrovala tvůj blog, tak si myslím, že se sakra snažíš.
A především, porucha osobnosti není chyba ve výchově. A předpokládám, že ani přes takovou diagnózu jsi nad ním nezlomila hůl a sakra se snažíš, aby měl dobrej start do života...

9 baruschkasf baruschkasf | E-mail | Web | 8. července 2015 v 21:00 | Reagovat

[8]: Jééé, já to zas tolik na sebe nevztáhla, neboj (a ne, tykání neurazí,naopak).
A ne, nezlomila jsem nad ním hůl :-)
Spíš tak nějak obráceně, už jsem byla fakt zoufalá, jak jsem špatná máma a začala jsem pochybovat o způsobu výchovy.
A málem jsem ty chyby ve výchově začala dělat. Málem jsem si pokazila vztah s holčičkami.
Ale pak jsem si uvědomila (asi po roce od návštěvy psychiatra mého synka), že za to vážně nemůžu a že jsem ho koneckonců nevychovala tak špatně.
Pozdravit umí, pomůže, ochotně a s úsměvem, je v prváku a NIKDY neměl ani jednu neomluvenou hodinu (a ne že bych mu záškoláctví omlouvala), když mu řeknu, že bude doma v pět odpoledne, tak je doma v pět odpoledne a nakonec ani nemektá, že ostatní můžou být venku déle. No dobře, teď v létě musí být doma do osmi večer a občas se stane, že by rád na večerní projížďku na kole. To pak přijde a zeptá se, jestli by ještě mohl na půl hodinky na kolo.
Takže ono to s tou výchovou nakonec není tak zlý. Za těchto okolností je to vlastně ideální puberťák :-)
Jen prostě není ochotný respektovat některé hranice a když má pocit křivdy, klidně řekne učitelce do očí, že je svině. A já si občas vyslechnu, že jsem blbá kráva, co nemá ani maturitu.
To už je chyba toho genu. No, je to psychopat, ale slušně vychovaný :-)

10 Egoped Egoped | E-mail | Web | 8. července 2015 v 21:20 | Reagovat

Ty čekáš miminko! :)

Ale zase na druhou stranu, kdyby si nepořizovali děti i ty rodiče, které "nemají čas", tak by tu skoro nikdo nezbyl.

11 agrrrefrit agrrrefrit | Web | 8. července 2015 v 21:36 | Reagovat

[10]: Ty čekáš miminko :-P

Ano, to je pravda, porodnost by rapidně klesla a pak už by nám pomohla opravdu jen ta migrace. Já bych si jen přála, aby se někteří lidé chytli za nos a chybu nejdřív zkusili hledat u sebe, než všude okolo.

12 G-Boy G-Boy | Web | 10. července 2015 v 10:07 | Reagovat

Děkuji. Tvoje rejpavost mi zničila těšit se na byt. :-?

13 bludickka bludickka | E-mail | Web | 10. července 2015 v 20:44 | Reagovat

Nemyslím si, že by byl nějaký velký rozdíl v tom jak to bylo dřív a jak je to teď. Mně se rodiče taky nevěnovali a to nepatřím mezi mládež. Takže bych netvrdila, že je to dobou. Ale jinak máš pravdu, taky jsem nechápala, proč si rodiče pořizujou děti, když pak na ně kašlou.

14 Pražský poděs Pražský poděs | E-mail | Web | 12. července 2015 v 19:15 | Reagovat

S dětma by to mělo bejt jak se zbraněma- mělo by na ně bejt povolení :D
Ne, vážně. Když si někdo pořídí dítě a pak se o něj nestará, je to hnus. Neskutečněj hnus.

15 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 29. července 2015 v 18:09 | Reagovat

Tak jak dobře víme, dítě je báječný nástroj manipulace. Ženská se "dobře vdá" a aby toho bohatýho ňoumu k sobě přivázala ještě víc a pojistila si své pohodlí, pořídí si s ním děcko aby od ní nemohl utéct až přestane být krásná a žádaná (i když mnohdy ani moc hezká není už teď) a tak se stává, že nejen vlivem populačních explozí, ale i matkami, které jsou s druhým dítětem na mateřské a ve svém domě vedou psí kadeřnický salón, cpou tříletého caparta do školky, kde je ten malej hajzlík potom od rána do večera ještě s půlhodinovými přesahy. Každé druhé dítě je vlivem stresu ve společnosti (ano odráží se to i na zdraví) nějaké to dis anebo ADHD, ale že by se rodiče snažili s ním chodit do poraden, to ne. To mají přeci dělat učitelky- vychovávat je. Dítě nastoupí často do školky, neumí pořádně mluvit, chodit, jíst příborem a ještě často používá pleny. Zámožnější rodiče se vymlouvají jak jen můžou aby nemuseli platit dvacet korun na divadlo a dvě stovky na výlet. Nosí peníze s měsíčním zpožděním i když by je to nezabilo. A to, co popisuji nejsou domněnky, ale přímá fakta, která se dějí ve školkách dennodenně. Jsem na lidi, kteří si takto nezodpovědně (a bez lásky!) pořídí dítě výhradně alergická, už z toho důvodu, že mé matce takové pozdní vyzvedávání a přístup  rodičů k učiteli vzalo radost z její pedagogické kariéry. A ta půlhodinka navíc v práci den co den, mi zase brala čas, kterou jsme jako rodina mohli trávit spolu. A těch šest-sedm let puberty, co mamka odešla z mateřské, mi nikdo už nevrátí. Takže jsem z tohoto úhlu pohledu velmi zlá a vůči takovým lidem nekompromisní.

16 surpan surpan | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 10:56 | Reagovat

Přesně tohle si také myslím. Ještě bych krom času přidal i mít na dítě finance. Protože sázet děcka jedno za druhým a doufat, že stát se postará, je taky pěkný hnus. Stát se zatím stará, ale co když jednou nebude moct?

17 Ryuzaki Ryuzaki | Web | 6. srpna 2015 v 11:01 | Reagovat

No, a pak se divíme, že jsou tu dívky těhotné ve 14, když se o ně rodiče skoro nezajímají, ale hlavně, že mají klid.
Když o ně nejeví zájem, tak proč si je pořizují... nechutnost.

No, ale dřív to taky jiné nebylo. Naši prarodičové, každý musel mít dítě v 18-19 letech, aby nebyli ti 'divní' :D a tak to potom dopadá. Ženská skočí do postele hned s prvním a pak se o to dítě nezajímá, hlavně, že ho má a není ta 'divná'.

18 Nettie Nettie | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 12:11 | Reagovat

Máš rozhodně pravdu. Když jsem byla malá, televize sice byla, ale když jsem se na něco koukala, tak na kouzelnou školku a na pohádky nahrané na kazetu. Počítač jsme si pořídili asi když mi bylo pět. Byla to taková ta bedna, ale už celkem dobře funkční. Hrála jsem hry (závodní a česání barbínek), ale čas jsem měla omezený. Myslím, že hodinu?

Ale tak jako tak máma prostě čas nemá. Chtěla by po mně hory doly, ale když něco potřebuju, tak je to vedlejší. Moje problémy a názory ji nezajímají, už mi to několikrát řekla. Spolu s frází "Chtěla bych mít tvoje problémy." a "nejsem žádná tvoje kamarádka"

No, bude to i tím, že jsem nejstarší ze čtyř sourozenců. Všechno je na mně, já hlídám, já vodím do školky, ale vděku se teda jakože vážně nedočkám. Učím se po nocích, protože ve dne to prostě vedle malých dětí nejde, ale to nikoho nezajímá.

No, prostě nemůžu než souhlasit s tím (a tentokrát i s Poděsem :D ),že na děti by mělo být pomalu povolení :D

19 Elena Elena | 6. srpna 2015 v 13:15 | Reagovat

Mno, taky se zapojím do diskuze.
Souhlasím s tebou, naprosto.
Já namísto sebe uvedu v příklad mou kamarádku.
Nechci říkat její jméno, protože je to "mediálně známá osoba". Nebo aspoň její matka ano.
Je typickým příkladem a odpovědí na otázku, proč si třeba matka pořídí dítě, když se o něj pak nemá v plánu extra starat. Tak třeba s mou kamarádkou chtěla matka na potrat. Ale nešla, a to jen proto, aby přinutila otce dítěte, aby s ní zůstal.¨
Kamarádka je náhodou skvělá, postarat se o sebe naučila hold sama, a celkem dobře, ale dopady na ní to má, být ve čtrnácti opilá není úplně nejlepší, a je to vše vina matky, která vidí dceru smutnou a že má zrovna v ruce vodku, tak jí to prostě strčí.¨
Jak se již v jisté nejmenované reality show přesvědčila široká veřejnost, matka mé kamarádky je opilec, blázen, například věří že přijde konec světa a tak se jednou prostě vrátila v noci domů s tím že se nechala pokřtít, a teď tu víru vnucuje i jí.

Myslím že to nebude mít nějaký velký dopad, ale s tím že její extrémě zadlužená matka s ní stráví minimálně osmnáct let života, co už nikdo nevrátí... :-(

20 agrrrefrit agrrrefrit | Web | 6. srpna 2015 v 13:19 | Reagovat

[16]: Přesně dítě přivést do zajištěného vztahu a to nejen finančně ale i emočně, prostě být na to dítě připraven a rozmyslet si to.

[17]: Já myslím, že celkově to bylo jiné, i když třeba nebylo čas s posezení u kafíčka, tak děti byly zapojované a pod dohledem. Na mně mamka taky tolik času neměla, tak mě vedla k zodpovědnosti a musel jsem jí pomáhat.

[18]: Tohle mi přijde vůči dítěti nefér, nevidím důvod, proč by ses neměla zapojovat a s hlídáním mladších sourozenců pomoc, či pomoct se starat, ale házet rodičovské povinnosti na nejstarší dítě je podpásovka.

21 Illumináti Illumináti | Web | 6. srpna 2015 v 14:16 | Reagovat

wow
             such hate
      very rodiče
                   so děti
        8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

22 taily taily | 6. srpna 2015 v 14:24 | Reagovat

Ahoj,
no, máš pravdu, že je chyba v rodičích.... jak si nás vychovali, já patřím do generace o které mluvíš / píšeš že si je rodiče nevychovávají a pak se divý...
Mno, je pravda, že mám vlastní televizi, počítač, mobil, tablet atd.... Ale jakmile něco udělám  (může to být pitomost, posledně jsem bráchovi zavřela dveře a třískla s něma)  Tak to byli (jak píšeš že jsme tlustí... tak jsem tlustá a netrénovaná) dřepy, 125 a kliky.
Taky jsem měla zákaz na všechno, krom televize, na kterou  bych se večer dívala stejně při hlídání ročního bratra. Teď o prázdninách mám omezený počítač, můžu en večer, nebo když si přivstanu a po obědě, jinak musíme být venku, nejlépe hlídat psa a nebo se jít koupat do bazénu. Oproti spolužákům, co můžou být na pc a tv celý den, já mám své povinnosti, jednou za týden velký úklid a každý den menší úklid abych to neměla jak v chlívku, také musím chodit každý den do obchodu a to ne jednou, protože než si rodiče vzpomenou na vše, tak jsem v tom vedru bez vody dehydrovaná ×přeháním v tý dehydrataci×
Já si myslím, že mí rodiče se mi věnují dost, mám problémy ve škole ×ne s chováním, ale s hledáním kamarádů×  a vždy se jim můžu se vším svěřit, sice ne úplně se vším co mi kdo řekne, ale můžu. Taky si myslím, že mě učí zodpovědnosti, když na něco potřebuji peníze, dostanu je, ale záleží co chci. Taky mám zvířátko, takže když mi dají peníze, třeba když si o něco řeknu, když už dochází (utrácím pouze za to zvíře) tak mi je dají s tím, že já zase musím dělat tak, aby mi vyšlo na všechno, žrádlo, očkování, podestýlka a další drobnosti...  

Já si prostě myslím, že mně rodiče vzhledem k životu vychovávají dobře, dokonce se i snaží, abych měla dobré známky,  když potřebuji s něčím do školy pomoct, nebo když něco nechápu, mám za nimi jít a oni mi poradí, ale taky neví všechno, s tím se musí počítat.
.........  Nevím, co bych ještě napsala, stejně s mým vyjadřováním a spisovností...

23 Molly Molly | Web | 6. srpna 2015 v 14:33 | Reagovat

Přesně tak. To se rodiče ohánějí pak takovýma řečma jako "To se ti radí, zkus si to někdy sama jaký to je."

Haha, ne děkuji, já narozdíl od jiných mam tolik rozumu, že si uvědomuju, že na dítě nikdy nebudu mít dost trpělivosti zodpovědnosti, dokonce si ani nejsem jistá tim jestli bych to dítě měla ráda,  vim, že by mě nebavilo se mu věnovat...

Sice je mi 17 a v tomhle věku to říká nejspíš každá, ale jestli se už nezměnim   v úplně jinou osobu, tak bude zločin, jestli se pokusim bejt rodič.
Jsem prostě natolik šlechetná, že ušetřim  to nebohý dítě, který by ze mě vylezlo.

Nojo, když ono si to třeba spoustu holek představuje tak, že to vyprdne, bude to chovat, bude to jak plyšák nebo co, bude tomu navlíkat roztomilý malý ponožtičky... Eh, nevim. To je jenom domněnka, protože mě na dětech nic nerozněžňuje.

Jeden z největších problémů je asi, že ty rodiče maj porstě jednoduchou možnost se toho dítěte zbavit, hodit ho do kouta, vždyť ono se zabaví samo.

Nedávno jsem narazila na skvělej komentář u videa na yt. Nebylo to nějak drastický, prostě jenom jakejsi skeč, kde došlo k přepadení a pak se to nějak zvrtlo, že přepadenej začal radit přepadajícímu jak se správně omračuje.

A pod tím rozzuřená vylízaná "maminka", která byla neskutečně pohoršena tim, že na tento obsah se dívalo její tříletý nebo kolikaletý dítě.
Pěstí. Do obličeje. Dělovou koulí...

Mě přijde, že lidi neví co s životem, tak dělaj děti.

24 Supreme Supreme | 6. srpna 2015 v 14:38 | Reagovat

Taky něco takového nechápu. Nejhorší na tom všem je, že je pro ně jejich dítě prostě to nejlepší.
Na základce mě jedna holka šikanovala. Každý den jsem doma brečela, protože jsem se doma strašně trápila. Když si přišla moje máma za její stěžovat, tak její máma řekla, že "její dcera by nikdy nic takového neudělala,  že ona je vychovaná dobře a že problém bude ve mně." Jednou jsem to nevydržela a té holce normálně vrazila. Samozdřejmě že já jsem potom byla ten psychopat co šikanuje její dítě a že mám jít na psychiatrii se léčit.
Nakonec to zkončilo tak, že já mám nízké sebevědomí a nikomu nevěřím. Ta holka se má v pohodě, je šťastná jak blecha, nijak ji to netrápí a všem lže a vymýšlí si o mně kraviny, díky kterým mě lidi nemají rádi, i když mě nikdy viděli nebo poznali.
Jsem ráda, že mám mámu takovou, jakou mám. Užívá si s námi čas jak nejvíc to jde, i když pracuje 16 hodin denně, aby nás uživila. A za toto vše jí jsem vděčná.
Super článek, ve všem souhlasím ;-)  :-)

25 Kosma Kosma | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 14:50 | Reagovat

Máš tam hodně pravdy! :-) Nicméně, já fakt zastávám názor, zaplaťpánbů, že si ty lidi děti pořizují, protože traumatizovat se předem, jaký je to břemeno a zodpovědnost, tak už fakt nerodí nikdo! Sama se nepovažuju za dobrou matku, určitě jsou mnohem lepší, nicméně mám 2 děti a vychovávám je, seč můžu! Jo a chybu hledám vždycky první v sobě! :-) A opravdu je to hodně o genech - to jednou poznáš sama!!! :-)

26 Adeleide Adeleide | 6. srpna 2015 v 15:36 | Reagovat

Batolecí věk...:) Těžké vychávávat dítě - když mu jednu vrazíš, pošle na Tebe vlastní fakan sociálku. A ty děcka si PC, TV apod vynucují sami, odmalička, protože zajímavější podněty v panelákovém bytě nemají.

27 Nat Nat | Web | 6. srpna 2015 v 16:50 | Reagovat

Absolutně s tebou souhlasím. Já mám se svými rodiči velký problém. Vždycky, když jsem třeba potřebovala s něčím poradit do školy, byli moc unavení z práce. Když jsem si chtěla popovídat, seděli u počítače a nevěnovali mi pozornost. Když jsem jim poměrně nedávno vyčetla, že mě v ničem nepodporují a úplně na mě kašlou, nejdřív jsme se pohádali, ale později mi donesli peníze. Jako by peníze dokázaly vynahradit psychickou podporu! A když už jsem se matce s něčím svěřila, s něčím, co mělo být jen mezi námi, na druhý den to věděly všechny místní drbny. A jelikož už jsem dospělá a je to čím dál horší, náš vztah už nikdy lepší nebude.

28 Akim Akim | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 16:58 | Reagovat

Ale jo, určitě máš v lecčem pravdu, ale je tu i další věc. On je také problém v tom, že dnešní děti se o dost dříve stávají dospělými, nebo si to alespoň myslí. Já jsem Husákův spratek :-P a mě když bylo 12, nebo i čtrnáct, tak jsem byl pořád dítě, poslouchal jsem, šoupal jsem nožičkami a co řekl učitel, bylo svatý a když ne, tak jsem si to slízl jak doma, tak ve škole.
Ale dnešní děti se cítí ve dvanácti jako dospělí, diskutují s tebou, učitel je pro ně škodná, kterou musí uhonit a zabít, nemají úctu, respekt, neuznávají autoritu. Jasně, určitě za to může spousta věcí, které popisuješ, ale důležitým faktorem je i to, že dnešní děti mají jiné myšlení a logiku. Neříkám, že jsou chytřejší, ale narodili se do zcela technizovaného světa, mají o hodně víc poznatků na jednom místě, takže i jejich fantazie se rozvíjí jiným způsobem. Když dáš nový typ telefonu do ruky 12 letému dítěti a člověku, kterému je 50, tak ten dospělý bude 3 dny pročítat manuál, zatímco to dítě s tím bude za 3 dny dokonale zacházet jenom tím, že si to prostě projde samo. Dnešní děti vnímají pocit dospělosti dřív, než kdysi a podle toho se také i chovají. ;-)  :-)

29 Vēra Nīkē Vēra Nīkē | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 17:03 | Reagovat

Zajímavé zamyšlení... nikdy jsem své matce nic nevyčítala. Ale já bydlela na vesnici a nepřipadalo mi divné, že má matka jde po práci do hospody a nikdy se se mnou neučí, protože já to přece nepotřebuji, protože jsem ta chytrá dcera a nebylo mi divné, že "běž se ségrou dělat úkoly, já to nechápu" (mé mladší sestře bylo 9, mě 12... už v té době mi matka vyčítala, že jsem chytřejší než ona)... v dnešní době jsem se o tom bavila s Ivou (přítelkyní mého otce) a mé šokované otázky:
"Počkat, to jako, žes nikdy nebyla sama na dovolené a syny jsi nenechala doma?" "Tys nikdy nepřišla z práce a nešla na pivko s kamarády?!" "Nikdy nebyli doma celý den sami?!!"
byly odměněny jejím šokem...

A mně to přijde normální a proto nechci mít děti. Protože proč bych měla mít dítě, kdybych můj potomek měl od 6 se starat o sebe sám, protože na něj nemám čas od rána do večera? Že odcházím z domu před jeho odchodem do školy a přicházím ve chvíli, kdy už spí? Ovšem takhle to v dnešní době už někdy funguje... já ve svých 17 odešla od mamky k taťkovi a cítila jsem se nepříjemně, protože jsem v domě nebyla déle než dvě hodinky v kuse sama!

[26]: Osobně, uvěříš mi, že jsem se narodila jen tři roky před tímto tisíciletím a přesto jsem počítač viděla prve až ve škole? Mobil jsem dostala, když mi bylo šest, to je pravda, ale to bylo jen proto, že jsem dojížděla celkem daleko do školy a tedy bylo fajn moci zavolat taťkovi, zda by mě nemohl odvést, když jsem zaspala a nestihla autobus, když další jel až za více než hodinu... na televizi nekoukám dosud... :-D

30 m. m. | E-mail | Web | 6. srpna 2015 v 19:20 | Reagovat

Tvrdé, ale podle mě pravdivé. Dneska ženské víc pracují, jedou kariéru a tak, všichni si víc snaží užívat koníčky atd., takže se musí víc makat, aby byly na to všechno peníze. A tak je míň energie a času na děti, víc honění se, víc problémů, stresu, a je pohodlnější odložit děcko u bedny, která ho zabaví sama.

No ale pokud někomu tyhle věci připadají jako že mu kazí dítě, a hodlá si na to stěžovat, tak bych mu vřele doporučila, ať se odstěhuje do amish komunity. Jinak je to totiž přesně jak říkáš - kdo mu tu televizi pustil? Kdo mu koupil ty pc hry? Nacpi ho spoustou kvalitního domácího dobrého jídla a nebude si kupovat sračky po fast foodech. Trav s ním dostatek času při hraní a různých offline aktivitách a nebude čumět na bednu.

31 Al. Al. | Web | 6. srpna 2015 v 20:04 | Reagovat

Já teda nevím, ale například moje babička (která by dnes měla něco okolo 75-80?) byla podle mě strašná matka. Co vím z povídání, tak děti nijak neměla ráda a to měla svoje 4 -_-. O vnoučata se nezajímala, nic...

Oproti tomu moje mamka je člověk, který se rozdá naprosto všem a kvůli mně by se vzdala nevím čeho...

Myslím, že je to v povaze daného člověka, jak se zachová. Já jsem hrozně taková neobětavá a myslím si, že nikdy nebudu tak jako moji rodiče, že by raději koupili haldu věcí mě, než něco sobě... Uvidím...

Zase přiznejme si, že dnes si ženy pořizují děti v 30-40 letech, už mají vybudovanou nějakou kariéru, nechtějí o tu práci přijít, tak se honem ženou do práce a děti jsou až na druhém místě...

32 Lenin Lenin | Web | 6. srpna 2015 v 21:05 | Reagovat

Kdysi to a tenkrát tamto...

Nemyslím si, že by před dvaceti/padesáti/sto lety byli rodičové diametrálně odlišní. Moje máma pochází ze čtyř dětí a dle jejího vyprávění je jasně znát, že i dřív byl rodič velmi rád, když se dětí na pár hodin zbavil. Babička si hleděla svého, ráda se věnovala svým koníčkům a jala se své čtyři dcery po škole zaměstnávat tak, aby měla klid. Pravda, zaměstnávala je prací nebo je vyhnala ven. Ale to je prostě dobou. Dneska dítě nevyženeš na statek pro mlíko, nepošleš ho přes půl města na nákup, nádobí za něj umyje myčka, koberce vysaje robotický vysavač... Společnost zpohodlněla, i domácí práce dnes vykonává robot a vyhnat děti na sídliště je o kejhák. Mě máma v šesti letech vykopla do města hrát si s dětma a měla volný odpoledne, dneska se matky o dítě bojí, a tak funkci zaměstnávače zastane tablet. Ti oduševnělejší potomka zapíší do kroužku, kde se chytne blbců a malér je na světě.

Prostě, pokud není člověk vyloženě matka/otec roku a není to ten typ, co pro výchovu a péči žije, rád si hodí nohy nahoru a užije si ticho. Asi studuješ/pracuješ a určitě si taky moc ráda odpoledne/večer odfrkneš a užiješ si volna. Když si rodič, si v neustálém kolotoči starostí a povinností, od půlnoci do půlnoci v zápřahu, čert nikdy nespí, a tak se chytneš každýho stébla, který by ti zajistilo chviličku pro sebe. Bohužel dnes jsou těmi stébly počítače, herní konzole, tablety a televize. Výchova dítěte ve 21. století je bohužel věc obtížná a ono se to snadno křičí, dokud člověk neokusí, jak složitý je z dítěte vypiplat slušnýho člověka.

33 Julietta Julietta | 7. srpna 2015 v 5:23 | Reagovat

Já když si to tady tak čtu, připadám si jako v Jiříkově vidění. Můj drahý manžel zastává názor, že by někteří lidé neměli mít právo stát se rodiči, protože z jeho pohledu to degeneruje společnost. Je mi 27, dceři je 5 let. Mnoho lidí okolo mě má představu, že když jsem jí měla tak mladá, jsem logicky špatná matka. Jasně, že ve výchově dělám chyby, asi jako každá z nás, ale podívám-li se na mou dceru, nemyslím si, že bych jí špatně vychovávala. Vnímám její "problémy" ve školce. Strašně ráda se provokuje s jedním chlapečkem. Je to takovéto dětské pošťuchování. Však to znáte: Moje pastelka je červenější než ta tvoje. Moje bačkůrky jsou hezčí a tak dále a tak dále. To člověk řeší doma u večeře spíše pro pobavení. Ale díky tomu, že se svou dcerkou komunikuji jsem narazila na problém, který by se dal nazvat závažným. Jsme aktivní rodina. Prakticky od jara do podzimu jsme někde v přírodě. Navštěvujeme přírodní i historické památky. Dcera navíc miluje sport. Přesto nemáme potřebu o sobě tvrdit, že jsme "sportovně založená rodina". Do školky s mou dcerou chodí kluk, jehož maminka "vede" u nás cvičení pro maminky s dětmi. Přišlo mi to jako skvělý nápad, jenže to jsem netušila, že její syn je vychováván tak, že je schopný na svou matku klidně řvát a rozčilovat se, protože po něm, chce, aby poslouchal. Prakticky celou hodinu, co měla přecvičovat nám, se plně věnovala svému kloučkovi a plnila každé jeho přání. Nezajímalo jí, že by ostatní děti raději dělaly kotrmelce, bude se hopsat přes kozu protože to její kluk chce. Došla jsem k závěru, že o takový kroužek nemám zájem. Nutno říct, že žijeme na malém městě a máme zde jedu školu a jednu školku. Je tedy logické, že se její syn a moje dcerka potkali ve školce. Asi po půl roce mi holčina začala odmítat jíst. Moje maminka a tchyně se domnívaly, že nastalo období vzdoru, ale mě bylo divný proč u toho vede řeči typu "Jsem tlustá." "Nechci papat protože mám tlustý tvářičky a nožičky." a podobně. Dcerka není žádný cvalík. V době kdy vedla tyhle řeči jí byli 4 roky. Měřila  100 centimetrů a vážila 12 kilo. Navíc odmítala i sladkosti, rajčata, která bezmezně miluje a její oblíbený sýr. Po třetím dnu, kdy vedla pořád ty samé řeči jsem se vypravila do školky a vzala si stranou učitelku. Tvrdila mi, že takové problémy se ve školce neřeší a že moje dcera rozhodně nemá problém s váhou a že jsou ve třídě mnohem silnější děti. Přesto mi slíbila, že si na to dá pozor. Druhý den mi sdělila, že jsem měla pravdu. Mojí dcerku z tloušťky osočoval, právě ten chlapeček, jehož maminka vedla cvičení pro děti. Učitelka si to vyříkala s jeho matkou. Kluk sice přestal mou dcerku psychicky deptat, ale od té doby se na mě jeho matka dívá, jako na vraha nemluvňátek, protože kvůli mě dostat její milovaný chlapeček vynadáno před celou třídou. Mezi námi to, že se matka o svoje děti nezajímá a mnohem raději čučí na stupidní seriály, nebo jde, nedej bože, na pivo do hospody a vrací se až večer, je dost zarážející, ale mnohem větší procento zlých, šikany schopných dětí pochází z rodin, kde je maminka miluje "opičí" láskou a klidně trpí, že jí mají totálně na háku se slovy "On je ještě malý. On to pochopí." a velice ochotně ho nechá, aby korigoval celou rodinu, protože on je přece moje největší zlatíčko. Nedej bože, aby se objevil někdo, kdo si bude na jeho chování stěžovat. Okamžitě se staví do obraného postoje "On takový není. On to tak nemyslel. On z toho ještě nemá rozum a vy jste zlá paní, která mu vůbec nerozumí.". :-D

34 Grumpy Grumpy | Web | 7. srpna 2015 v 8:19 | Reagovat

Ano, doba je jiná, ale výchova záleží hodně na přístupu rodičů. Když na děti "nemají čas", často zanedbávají základní věci jako dětem číst, učit se s nimi pořádně vyslovovat, kreslit si s nimi, aby si osvojily jemnou motoriku (a to ne na tabletu, ale na papíře s pastelkami), chodit s nimi v době volna na procházky. A přestože je v nabídce stále víc a stále rozmanitějších kroužků, někteří rodiče na to pečou a radši nechají děti zabavit u televize nebo počítače. Proto máme tolik obézních dětí a tolik dětí s ADHD, různými dys atd. Je to smutné, ale je to tak.

Jen počkejte, za chvíli nám vnutí úžasný severský liberální model východy, kdy je v podstatě zakázáno se dítěte vůbec dotknout, protože by si na vás mohlo zavolat sociálku. To jsou teprve parchanti v pravém slova smyslu, nerespektující nic a nikoho.

35 agrrrefrit agrrrefrit | Web | 10. srpna 2015 v 16:01 | Reagovat

[32]:[34]:: V článku jasně zdůrazňuji, že nejde ani tak o dobu jako o lehkovážnost rodičů. A o fakt, že na jednu stranu zneužívají moderní technologie od toho aby měli od svých ratolestí klid a na druhé straně nadávají, že jim moderní technologie kazí děti (počítačové hry vedou děti k násilí) přitom to jsou oni, kdo je k tomu posadil/pustil/poslal.

Fakt, že hledají chybu všude okolo, i když by měli začít u sebe.

Snad to vystihne citát ze Simpsonů od Homera: "Ano je snadné obviňovat sám sebe. Ale víte, co je ještě snazší? Obviňovat někoho jiného! Jdeme je lynčovat!"

[34]: Jo nová výchova je podle mně osobně zlo! Tolikrát jsem dostal na zadek a výchovnou facku a následky si nenesu. Žádnej normální rodič svému dítěti ublížit nechce a nebude ho mlátit silou ("vejprask" je spíš psychologický, že když něco provedeš vždycky přijde trest). Agresivním idiotům je nějakej zákon u zádele a budou to dítě mlátit hlava - nehlava, zákon - nezákon.

36 agrrrefrit agrrrefrit | Web | 10. srpna 2015 v 16:03 | Reagovat

[33]: Když ta opičí láska mi přijde jako taky druh nezájmu, hlavně mu všechno povolit, ale potom nepřijmout zodpovědnost za to, že jsem mu nevyměřila mantinely.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama